Nakonec se vše podařilo a erby spatřily světlo světa. Musím zcela objektivně konstatovat, že jsou fakt povedené.
Po obědě – vepřové na kmíně – jsme si chvilku odpočinuli a přímým směrem do skal. Nebe bylo podmračené, deštivé. Přestože jsme dětem neustále připomínali, že mají mít pláštěnku či nepromokavou bundu, našli se borci, kteří vyrazili jen v mikině. Po přechodu vstupu jsme se ocitli konečně ve skalách - ukazovali jsme si skály jako sklad sýrů, housenka, dragounskou přilbu a dorazili pod skalní hrad Střmen.
Dole u informační cedule jsme viděli rekonstrukci hradu a potom mohli porovnávat s realitou, ale i když nic z hradu nezbylo viděli jsme skalní kapsy vytesané pro trámy a po výstupu přes 300 schodů i nádherný výhled na Vlčí rokli a okolní skály.
Po náročném výstupu nás čekal neméně náročný sestup a cesta dál do nitra skal. Bohužel jeden žák špatně šlápl a tak chudák s dopomocí došel až do penzionu. Ostatní putovali skalním městem dál – přes skalní bránu, k horolezecké chatě a dál …
Viděli jsme nejen nevěstu, ale i ledního medvěda, Chrámové náměstí, Martinskou stěnu a mnoho dalších skalních útvarů.
Domů jsme dorazili akorát na večeři a po večeři jsme si v rámci zítřejšího dne pustili Třetího prince, který se z velké části natáčel v Adršpšských skalách, kam vyrážíme zítra brzy ráno. Dne musíme dát děti dříve do postelí, abych se stihli umýt dříve a i rychle zalehnout do postelí.
Tak nám na zítřek držte palce ?
